Co mi hlava však nebere, je, jak je možné, že "nějaký" exekutor, s pomocníkem, bez asistence PČR, se může potulovat v cizím bytě, evidentně raději bez přítomnosti majitele... On je víc než BůH? Kde to jsme ?

Zasloužená karma.

Pane Janyr máte karmu,že jako jediný fakticky přezkoumáváte případ a in memorian se pořád snažíte o nějakou pomoc.Z vašich faktů,které jste uvedl, je ale jedna zásadní nepřesnost,kterou pan Janota uvedl ve svém článku.

Ten výstřel nebyl plánovaný vodorovně,takže těch 70cm od hrudi exekutora bylo jen obyčejné štěstí,nikoli vědomí střelce.Pan Janota tento rozpor přiznal ve svém článku.

Rozhraní chodby bytu a společné chodby domu je strašně relativní věc.Jste odborník na zvukové rozhraní a odrážení,aby jste s jistotou přesvědčil soud,že podle hlasu poznáte,kde se přesně osoba nachází?Tohle právnicky neobhájíte.Co ta druhá osoba,která zjevně mlčela?Kde se nacházela?

Chápu,že vás tragédie zasáhla osobně,protože jste očividně byli přátelé.Fandím vám,aby jste dohledal skutečnou pravdu a pochybila-li soudkyně,ať je potrestána,ale výše uvedené pochybnosti také nelze přehlížet.

Dobrý den pane Svobodo, děkují za reakci. Vůbec nejsem odborníkem na zvuk a proto jsem několikrát přesvědčoval Jaroslava Janotu, ať pověří znalce z oboru akustiky. Říkal jsem mu, že to i zaplatím. V tomto článku ovšem nejde o to, co pan Janota napsal ve svém blogu, nebo o to, co si já myslím, ale pouze a jedině o to, co je napsáno v rozsudku. Soud zde prostě konstatuje dvě důležité věci které si vzájemně odporují a bez dalšího vysvětlení použil očividně tu variantu, která byla pro pana Janotu nepříznivá. To ovšem zákon soudu zakazuje.

Takže abychom si shrnuli argumenty zdejších obhájců: Janota, který sám napsal, že měl dvě v noci, v tomto stavu podle zvuků slyšených přes zavřené dveře naprosto přesně vyhodnotil situaci, takže se stoprocentní jistotou věděl, že ani jedna osob v jeho bytě (že je těch osob více, jak sám přiznává, věděl) se nenachází ve směru, kterým vystřelil, o čemž koneckonců svědčí i to, že všechny osoby výstřel minul přinejmenším o úctyhodných 70 cm.

Vážně?

Mimochodem, být v kůži některého z těch exekutorů, NIKDO ze zdejších obhájců Janoty by ani zdaleka nemluvil stejně. Naopak by měli v gatích ještě teď.

Neumím si představit, že bych byl schopen vykonávat práci, která mi umožňuje bez pozvání šmejdit v cizím bytě. A doporučuju vám, abyste si článek pana Janoty přečetl ještě jednou. Nikde nepíše že měl dvě v noci a už vůbec tam není zmínka o tom že by správně vyhodnotil situaci. Na druhou stranu jste pánům Kindlovi a Kopřivovi prokázal medvědí službu. V podstatě jste potvrdil, že ve stavu ve kterém po noční byl, se nemohl dopustit pokusu o vraždu.

Na článek od pana Petra Hanniga "Politický proces, zatím v sametu" volně navázal pan Janota, když zveřejnil ve středu 22.2.2017 ve 14.05 hod. níže uvedený článek "Jak se to vlastně celé stalo":

A odpoledne tentýž den vyskočil z okna, spáchal sebevraždu! V článku pana Hanniga i v článku pana Janoty jsou závěrečné věty mementem:

Pan Jaroslav Janota - Bohužel tento způsob je opravdu až příliš definitivní. Ale je jediný. Není na vybranou. Zdroj:http://janota.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=588297

Pan Petr Hannig - A opět zdůrazňuji. „Občané, starejme se o justici, než se justice začne starat o nás.“

Zdroj:http://hannig.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=582000

K panu Janotovi jen dodává Petr Skácel ©:Ale pane Janoto – každý život řešení má,

vždyť modlíme se - „buď vůle Tvá“,

o Tobě vždy, všude a všem svědčíme,

touto cestou a s láskou se před zlem uchráníme.

Takže občané se zdravým rozumem, začněme se starat se Stranou zdravého rozumu (http://www.stranazdravehorozumu.cz/) o budoucnost našeho národa. Dokud je ještě čas, jinak se oni postarají o nás. To jsme si již někteří zažili na vlastní kůži a historie se nesmí v tomto směru opakovat.

Buď vůle koho?

Pan Janota si bohužel nemohl dovolit dobrého advokata...

To je velká pravda

Vidím že zastánci pomatené české justice jsou zde v plné zbroji. Každý si může na internetu zjistit o čem je § 140 a o čem je naproti tomu § 145 a další, které ve stádiu pokusu připadají pro tuto kauzu teoreticky v úvahu. Pro rozhodování soudu by mělo být rozhodující, tedy alespoň v civilizovaném soudnictví tomu tak bývá, zda oběť doznala nějaké fyzické úhony. Pochopitelně, pokud by onen vetřelec v bytě pana Janoty byl sebeméně zraněn, pak ten pokus o vraždu by se dal obhájit. V aplikaci tohoto paragrafu je totiž právě nutné vycházet z toho, jaké byly následky jednání pachatele. Jednou z hlavních zásad justice je heslo IN DUBIO PRO REO. Pochybností zde bylo opravdu více než dost. Takzvaných polehčujících okolností ještě více. Jednou z hlavních byl fakt, že k přehodnocení trestného činu došlo až po delší době a to mně vede k otázce, čí zájem byl, dostat pana Janotu na kolena a rozhodnout takto nelidsky? Nabízí se konspirační úvahy týkající se jeho politické kariéry? Nemohu ale hodnotit nakolik jsou oprávněné. Každopádně se obávám, že pokud bude možné, aby se vám bytem coural kdejaký bambula bez asistence policie, pak podobných případů bude přibývat.

Trestný čin vraždy ve stadiu pokusu byl nad vší pochybnost prokázán. Prokázali jej dva soudy. U pokusu není důležité, zda osoba utrpěla nějakou újmu, ale rozhodující je, že ji utrpět mohla. Stejně tak u pokusu krádeže není důležitá, zda pachatel odcizil věc, ale na zákadě zjištěných důkazu ji odcizt chtěl. Důkazy, která byly získáné na místě činu tvořily uzavřený řetěz a nebylo zde sebemenších pochyb o vině pana Janoty. Střílel pan Janota na dveře za kterými stála osoba - střílel. Střílel ve výši, kterou mohl osobu zasáhnout- střílel. Střela prošla dveřmi a skončila v koupelně. To, že nezasáhla exekutora a jeho asitenta byla náhoda.

Ano, jde s největší pravděpodobností o darebácký rozsudek,měla by být provedena rekonstrukce

Ano, slyšel, že jsou na chodbě (venku v bytě) a výstřel šel do chodby, která byla paralelně s tou panelákovou. Nikdy je trefit nemohl.

Navíc, kdyby je chtěl zabíjet, tak otevře dveře a půjde přímo po nich a vystřelí více než jednou.

Právo je, zdá se, velice pružná věc a umí se přizpůsobit "nutnosti".

Tak to ten balistik musel naučit i střelu zatočit za roh.

Je až úsměvné, kolik lidí si troufne vykládat trestní právo. A to i přesto, že mu vlastně vůbec nerozumí. Ach jo.

Jak je vidět, tak nejlépe trestnímu právu rozumí Kindl, Matuška a Kopřiva.

Hlavně, že se ohánějí všemožnými paragrafy, citují tady zákony, ale zásadní a doložitelná fakta naprosto ignorují.